Dešťová voda u domu: nádrž, vsak, nebo kanalizace?
Co ukládá vodní zákon, kdy vsakování funguje, k čemu je nádrž a proč dešťovku neposílat k základům ani k sousedovi.
Ve zkratce
Dešťovou vodu ze střech a zpevněných ploch je potřeba řešit přednostně na vlastním pozemku — zachytit a využít, nechat vsáknout nebo odpařit. Zadržení s regulovaným odtokem nebo kanalizace přichází na řadu, teprve když to nejde nebo nestačí. Svod nesmí končit u základů ani mířit k sousedovi. Domácnosti za dešťovou vodu v kanalizaci neplatí.
Co říká zákon
Při stavbě, její změně nebo změně užívání musí stavebník omezit odtok dešťové vody v tomto pořadí: akumulace a využití, popřípadě vsakování na pozemku nebo výpar; a není-li nic z toho možné nebo dostatečné, zadržení a řízené odvádění, případně jejich kombinace. Bez toho nelze stavbu ani její užívání povolit (§ 5 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb.).
U stávajícího domu, kde se nic nestaví, zákon předělávku nevyžaduje. Vyplatí se ale kvůli vlhkým zdem, suché zahradě i klidu se sousedy.
Nádrž, vsak, nebo kanalizace?
- Akumulační nádrž — voda na zalévání, případně na splachování. S přepadem do vsaku řeší vodu i sucho.
- Vsakovací zařízení — vsakovací bloky, štěrkový vsak nebo rýha. Funguje jen v propustném podloží.
- Povrchové vsakování — svod do průlehu nebo do zahrady, propustná dlažba nebo štěrk místo betonu.
- Retenční nádrž s regulovaným odtokem — když vsakovat nejde, nádrž vodu podrží a pouští ji pomalu dál.
- Kanalizace — až když nic z toho nejde nebo nestačí, a jen pokud to připouští provozovatel. V oddílné kanalizaci se dešťová a splašková voda nemíchají.
Kdy vsakování funguje
Vsakování stojí a padá s podložím — v jílu voda nezmizí a vsak se promění v jezírko u domu. Vhodnost a velikost vsakovacího zařízení se proto navrhuje podle geologického průzkumu; rozsah průzkumu, mezní podmínky pro vsakování i výpočet objemu popisuje norma ČSN 75 9010.
Když na pozemku přibývá střech a dlažeb, hlídejte i plochu, která vodu vsakuje — u drobných staveb ji stavební zákon přímo počítá, viz podmínky pro bazén a zahradní domek.
Svody, základy a soused
- Od základů pryč — svod nesmí končit u zdi. Zatékání z porušených svodů a terén skloněný k domu patří k častým příčinám vlhkých zdí, viz rady spád terénu u domu a vlhká zeď.
- Ne k sousedovi — stavba musí být umístěná tak, aby z ní dešťová voda ani sníh nepadaly na sousední pozemek (§ 11 odst. 4 vyhlášky č. 146/2024 Sb.), a soused může požadovat úpravu stavby, ze které mu voda stéká (§ 1019 občanského zákoníku).
- Malé střechy — i pergola, přístřešek nebo garáž potřebují okap a svod, viz kam s vodou z pergoly.
Platí se za dešťovou vodu?
Za odvádění dešťové vody do veřejné kanalizace se platí, výjimku ale mají mimo jiné plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a domácnosti (§ 20 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb.). U rodinného domu tedy obvykle neplatíte; firmy a provozovny ano.
ZdrojeVodní zákon č. 254/2001 Sb. (§ 5 odst. 3); Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu (§ 11); Občanský zákoník, § 1019; Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (§ 3, § 8, § 16, § 17, § 20); TZB-info — ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod
Otázky k dešťové vodě
Můžu svést okap do kanalizace?
Platím za dešťovou vodu z rodinného domu?
Na pozemek mi teče voda ze sousedovy střechy. Co s tím?
Proč nemůžu udělat vsak všude?
Jak velkou nádrž na dešťovku?
Řešíte, kam s dešťovkou?
Pošlete fotky svodů a pozemku — navrhneme řešení a řekneme, co je potřeba ověřit.